Na další den jsem si naplánovala dokoupení zásob v marketu v Reichenau, objevování pěší naučné stezky podél řeky anebo - dle počasí – výjezd pod  vrchol  Schneebergu ( 2076mnm) nebo k  Raxalpen – hřeben má také přes 2 000m n.m. V noci zapršelo a ráno neslibovalo žádné výhledy. Takže delší lenošení ve spacáku a změna plánu. Nejdřív dokoupit zásoby, podívat se blíže na Raichenau a pak se uvidí. Přes nízkou oblačnost nebylo vidět nic, raději jsem zvolila naučnou stezku kolem řeky. Je krásná, jen jsem již podruhé zkoumala, kde přišla průzračně čistá říčka ke svému jménu? ( schwarz = černý).  Přes poledne byly vrcholy pořád v mracích, ale kolem řeky zasvítilo sluníčko a já jsem se dala zlákat k opalování na oblázkových plážích.  Odpočinek po včerejší etapě si nožka , několik měsíců uzavřena v sádře, kterou teprve v březnu sundali, zasloužila…

         Odpolední vítr rozehnal mračna a v plné kráse ukázal skály a vrcholy pásma Raxalpen i Schneebergu, často vyhledávané i horolezci od nás. Několik ferrat a zajištěných výstupů je popsaných i na webech – kdo umí, určitě si lezení vychutná. Pro nehorolezce vedou na hřebeny turistické trasy. Přestože se jedná o první pásmo hor nejbližší našim hranicím s výškou kolem 2000 m n.m., doporučuji nepodceňovat výšku a vypravit se na hřebeny s odpovídající výstrojí. Pro  líné – na hřeben Raxu se mohou vyvézt sedačkovou lanovkou. Stanice lanovky je hned za Raichenau. Cena zpáteční jízdenky asi 18 euro.  Pod vrcholy Schneebergu vede z Puchbergu dobová dráha – zubačka. Zpáteční lístek je v ceně cca 30euro.

            A pro cyklisty je nadosah hned několik tras  již s výškou nad 1000 m n.m. -  sedlo Preinergscheid s výškou 1070m nebo Semmering s výškou 970m - okruhem přes Edel a návratem do Reichenau. Kdo si naplánuje delší pobyt, doporučuji krásnou trasu kolem Schneebergu – sice je přes 100 km dlouhá, ale stojí za tu námahu. Nevynechejte ani přilehlá úbočí zejména Raxu -  vylákají vás na pohodlné i náročnější výjezdy do podhůří .   Vyznavači poklidné podhorské alpské přírody mohou vyrazit do méně turisticky vytížených údolí, jakým je např. Nasswald – kouzelné, prosté a venkovské, nezatížené turistickou komercí – dodnes vypadá jak ze starých časů...  Cyklovýjezd lze spojit s turistickým výstupem  na  Habsburghütte  – pro přiblížení se pod vrchol je kolo vhodné – asfaltka je dlouhá asi 12 km a autem se dál do údolí nesmí – ale na ekologickém kole ano…

            Pokud si naplánujete přejezd údolím dál – je možné se napojit na trasu Alpentour, třeba přejezdem přes Preinergscheid  a sjezdem do údolí řeky Mürz. Jednou z možností je odbočit po cyklotrase doprava, nevynechat Mariazell a pak již dál přibližně po trase Alpentour... Já jsem nedávno volila trasu z Mariazell přes Lilienfeld s alternativní možností letošní trasy – napojit se na cyklostezku kolem řeky Traisy.

            Dovolená se překlopila do poslední třetiny a já zamířila k Dunaji. Podél řeky Schwarzy dál až pod Ochsattel – na křižovatku Kalte Kuchel. Nad Raxem se začaly sbírat mračna a než jsem ochutnala bramboračku v Gasthofu, začalo být téměř hrozivě zamračeno. Nepohoda se stáhla nad Schneebergem a já pokračovala do údolí  na Traistahl-radweg.

             Je to nádherný sjezd až do St. Vait-u, uprostřed kterého jsem si  z minulé návštěvy pamatovala soutěsku Rossbach. Je přístupna malými auty, na kolech a třeba i koňským spřežením. Nikoliv pro autobusy – snad proto si údolí zachovalo nedotknuté kouzlo podalpského venkova. V údolí se nachází několik katrů – obdivovatelé starožitností v něm najdou pily s náhony, poháněné jako kdysi – sílou vody. To, co lze u nás najít ve skanzenech, zde nadále slouží lidem, kteří se převážně živí zemědělstvím, dřevorubectvím, dřevovýrobou a v zimě i v létě turistickým ruchem. K mému překvapení jsem míjela i skutečný funkční a kouřící milíř. Údolí i příroda na mne zapůsobila svým kouzlem a podmanivým klidem. S příslovečnou rakouskou pečlivostí je cyklostezka dobře vybavená, dobře značená a vzhledem k neustálému klesání z Kalte Kuchl – 700 m n.m. až k Dunaji, je vyloženě pohodová.